Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM)

Nesnášenlivost laktózy a alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) mají podobné některé projevy, avšak různé příčiny. Alergie na bílkovinu kravského mléka je nejčastější potravinová alergie. Jedná se o nepřiměřenou reakci imunitního systému.

Projevy ABKM

  • zažívací obtíže (průjmy, krev ve stolici, koliky, zvracení)
  • na rozdíl od laktózové intolerance jsou časté i kožní projevy (atopický ekzém, kopřivka) či
  • problémy dýchacího systému (alergická rýma, astma)

 

ABKM se velmi často objevuje právě u kojenců, a to během prvních třech měsíců věku. Postiženo je 2 až 5 % kojenců, nicméně v 50 % případů alergie vymizí do 1 roku věku a v 90 % do 6 let věku dítěte. Samotné testy na alergii nejsou dostatečně průkazné (mohou být falešně pozitivní i negativní), proto lékaři doporučují tzv. eliminačně-expoziční test, který stručně řečeno spočívá ve vynechání kravského mléka ze stravy dítěte po dobu 2–4 týdnů (u plně kojených miminek vynechává kravské mléko matka) a poté jeho opětovné zařazení do stravy s důsledným pozorováním příznaků alergie.

Většina alergiků na ABKM je alergická na buď bílkovinovou složku αs1-kasein, nebo na syrovátkovou bílkovinu β-laktoglobulin.

Co jíst?

Někteří odborníci při prokázané ABKM nedoporučují kozí, ovčí ani jiné mléko. MUDr. Jana Virčíková k tomu dodává: „Je však nutno vzít v úvahu typ alergizující bílkoviny, stupeň a rozsah příznaků alergie a v neposlední řadě i věk dítěte. Kozí mléko lze vyzkoušet při selhání veškerých nízkoalergenových náhražek kravského mléka nebo při lehčích projevech alergie.“ Kozí mléko totiž obsahuje velmi nízký podíl αs1-kaseinu, který naopak převažuje v kravském mléce. A nejčastější alergizující složka kravského mléka, β-laktoglobulin, je v kozím mléce mnohem stravitelnější než v mléce kravském.

Díky svému složení tedy může být kozí mléko a výrobky z něj vhodnou alternativou k výrobkům z kravského mléka.

Rozhodně je ale třeba zmínit, že výrobky z kozího mléka nepředstavují univerzální přístup při řešení ABKM a jejich podávání je třeba vždy konzultovat s ošetřujícím lékařem. Podávání příkrmů u kojených dětí s pozitivní rodinnou anamnézou na nejrůznější alergie by měla probíhat v souladu s mezinárodně uznávanými doporučeními společností ESPACI (European Society of Pediatric Allergy and Clinical Immunology) a ESPGHAN (European Society of Paediatric Gastroenterology, Hepatology and Nutrition).