Co jsou probiotika? jak chrání zdraví dětí a dospělých? co znamená pojem prebiotika a synbiotika?
Zeptali jsme se doc. MUDr. Pavla Kohouta, PhD., který v letech 1999 – 2001 klinicky testoval ProbioFloru jako doplněk stravy při nespecifických střevních zánětech ve fakultní nemocnici v Hradci Králové na gerontologické a metabolické klinice a posléze na II. interní klinice Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Probiotikem rozumíme živé mikroorganismy s příznivými účinky na zdraví hostitele v případě, že jsou podávány v přiměřených množstvích. Prebiotika jsou složky potravy, které navozují specifické změny ve složení a aktivitě střevní flóry, zejména pak podporují růst a množení našemu tělu prospěšných střevních bakterií, čímž jsou přínosné pro svého hostitele. Synbiotika (též symbiotika) jsou takové přípravky, které obsahují probiotikum i prebiotikum současně. Příznivé účinky obou uvedených skupin se tak vzájemně doplňují.
Jsou probiotika a laktobacily to samé? Kolik máme v těle bakterií?
Výraz probiotikum zastřešuje bohatou škálu mikroorganismů, do které mj. patří i laktobacily. Jejich celková hmotnost v lidském trávicím traktu odpovídá až 1 kg. Poměr bakteriálních buněk k buňkám lidského těla je 10 : 1 a ještě výraznější je poměr bakteriálního genomu vůči genomu lidskému, a sice 100 : 1. Uvádí se, že spotřebují až okolo 10 % denního energetického výdeje.
Liší se přítomnost bakterií s věkem? K čemu jsou vlastně bakterie v těle dobré?
Ano liší. Dokud se nenarodíme jsme prosti bakterií – ty získáváme teprve porodem, kojením a další konzumací stravy (důležitým faktorem je její složení), užíváním léků apod. Z hlediska ovlivnění lidského zdraví je akcentován nejenom jejich příznivý vliv na imunitu, ale i schopnost produkovat bílkoviny štěpící enzymy či již zmíněná tvorba vitaminů a mastných kyselin. Potlačením růstu a množení patogenů ve střevech brání jejich usídlení a přemnožení ve střevě, což je klíčové v prevenci a léčbě průjmu. Současně podporují pasáž a obecně podporují proces trávení.
Co znamená „prospěšné bakterie“?
Prospěšné bakterie jsou takové bakterie, které příznivě ovlivňují činnost našeho těla. Ponejvíce je uváděn příznivý vliv na trávicí systém či pochvu, nicméně v poslední době se vynořuje řada odborných prací poukazujících na nemalé ovlivnění naší imunity atp.
Co ovlivňuje výskyt prospěšných bakterií?
Ponejvíce náš jídelníček, ale i některé léky (zejm. antibiotika, dlouhodobé užívání projímadel apod.). Životaschopnost některých bakterií lze podpořit rovněž současným podáváním vitaminu B. U žen, přinejmenším v oblasti rodidel je zřejmé ovlivnění bakterií rovněž ženskými pohlavními hormony.
Co máme jíst, abychom prospěli svým bakteriím?
Preferuji jíst tak, abych prospěl sám sobě, nikoliv primárně bakteriím. Domnívám se proto, že plně postačuje dodržování obecně známých zásad zdravého stravování.
Musí zdravý člověk řešit prospěšné bakterie a jejich výživu?
Napadají mě známá rčení "zdravý nemocnému nevěří" nebo "hladový sytému nevěří". Jinými slovy, funguje-li vše jak má, obvykle nemáme potřebu činit cokoliv, byť tento přístup se v posledních letech mění k lepšímu. Obecně je třeba, nikoliv pouze v kontextu této problematiky, dbát na zásady zdravé životosprávy, tedy na pravidla, která zná snad již každý z nás, ovšem jen málokterý je přijímá za svá.
Probiotika si můžeme koupit, je to prospěšné? Nestačí jen správná strava?
Mám-li zjevné potíže, vhodně zvolené probiotikum může skutečně pomoci, což je dnes doloženo na úrovni rozsáhlých klinických studiích publikovaných v renomovaných světových periodicích. Správnou stravu je třeba chápat jako základ, probiotikum jako příjemný bonus.
Dobře, probiotika je tedy lepší užívat hlavně při a po léčbě antibiotiky, nebo to dává smysl i jindy?
Třeba i jindy, zejména u alergických onemocnění, byť doporučení v těchto indikacích nejsou tak přímočará a jasná jako tomu je např. u postantibiotických průjmů. Některé probiotické kmeny dokonce mají prokázánu účinnost u opakovaných infekcí horních cest dýchacích, jiné zase u opakovaných zánětů pochvy apod.
Mohou být užívána i preventivně?
Ano mohou, osobně se však přikláním ke konzumaci zdravé a vyvážené stravy.
Jak se vyznat v probiotických doplňcích stravy – mají různé kmeny a různé hodnoty
Souhlasím, upřímně říkám, že to činí problémy i medicínsky vzdělané veřejnosti. Popisované účinky toho či onoho přípravku by měly vždy vycházet z výsledků studií, ve kterých bylo s daným kmenem pracováno, aneb není laktobacil jako laktobacil. V běžném životě to však není reálné z pohledu spotřebitele výrazně zhodnotit. Je zde proto jistě vhodná i konzultace s odborníkem lékárny či lékařem.
Kdy mám jíst probiotika a kolik? Může se probiotiky předávkovat?
Dávkování by mělo odpovídat užití v klinických studiích dokládajících účinnost: 5 až 10 miliard CFU/den u dětí; 10–20 miliard CFU/den u dospělých. (Pozn.: CFU = kolonie tvořící jednotka, tj. počet životaschopných mikroorganismů). Předávkovat v běžném slova smyslu nikoliv, nicméně nelze vyloučit riziko nežádoucích účinků zejm. u osob s výrazným imunodeficitem, u nichž byla v souvislosti s užíváním zaznamenána endokarditida či sepse.
A co probiotika u dětí? Mohou je užívat?
Ano, mohou a je třeba se vždy držet dávkování doporučené výrobcem.
Můžu tobolku otevřít a vysypat do jídla nebo do pití? Bude mít stejný účinek? Jak probiotika uchovávat?
Existují probiotické mikroorganismy, kterým výrazně nevadí naše kyselé prostředí v žaludku. Takové by však nejspíš nebyly k disposici ve formě tobolek, jejichž obal je má právě před tímto prostředím ochránit. Uvedený postup proto jistě nelze doporučit. Ohledně uchovávání, je třeba řídit se doporučením výrobce – některé probiotické přípravky je možné skladovat při běžné pokojové teplotě, u jiných je zase žádoucí uchovávání v chladničce.
Nejen pro letní období lze doporučit klinicky ověřené probiotikum/synbiotikum ProbioFlora.
ProbioFlora je ověřeným doplňkem stravy, nejen v době virových a bakteriálních onemocněních, ale i při průjmu, léčbě antibiotiky, chemoterapeutiky, při nespecifických střevních zánětech, Crohnově chorobě i celiakii [1].
Děkujeme za rozhovor gastroenterologovi MUDr. Pavlu Kohoutovi, Ph.D.
[1] Ve spolupráci s Doc. MUDr. Pavlem Kohoutem, PhD. byla ProbioFlora® v letech 1999 – 2001 klinicky testována jako doplněk stravy při nespecifických střevních zánětech ve fakultní nemocnici v Hradci Králové. Klinika gerontologická a metabolická, Fakultní nemocnice v Hradci Králové Studie od roku 1999 do roku 2001, t.č. pokračování na II. interní klinice Fakultní nemocnice v Hradci Králové.