První příkrmy
První příkrmy u dítěte zavádíme od ukončeného 4. – 6. měsíce věku. Je běžné, že děti kojících matek začínají s příkrmy později, není třeba se znepokojovat, pokud dítě příkrmy odmítá a preferuje prs. V takovém případě příkrmy nepodávejte k nasycení, spíše je můžete pomalu začít využívat k seznámení dítěte s chutí a se lžičkou. Postupně se dítě samo začne zajímat o nové druhy potravin, všimnete si, že po nich natahuje ručičky, otvírá pusinku apod. Vídíte tak, že dítě je na příkrmy připravené.
Pravidla pro zavádění prvních příkrmů:
- Se zaváděním prvních příkrmů se začíná nejdříve po ukončeném 4. měsíci věku
- Vždy se začíná jen s jednou potravinou
- Zpočátku postačí množství 1-2 lžičky příkrmu 1-2× denně
- Další jednu potravina se nabízí dítěti nejdříve po 4 dnech
- Jednotlivé druhy potravin a chutě často nestřídáme příliš často, malé děti nepotřebují a nevyhledávají takovou pestrost, jakou máme rádi my, dospělí
- Dítě do jídla nenutíme, nově zařazený příkrm spíše nabízíme.
- Dítě má právo odmítnout určitou potravinu - v takovém případě naši nabídku trpělivě opakujeme např. za 2 dny
- Nepřislazujeme rafinovaným cukrem
- Nedosolujeme! Pozor na skrytou sůl v potravinách (pečivo, cornflakes, snídaňové cereálie)
- Pokud má dítě samo zájem a je již schopné samostatného držení potraviny, můžeme mu do ruky podat kousek pevné potravy (zpočátku např. kukuřičná nebo rýžová křupka), vždy pod dozorem.
- Pokrmy s obsahem vajec a kuřecího masa vždy dobře tepelně upravíme (prevence salmonelózy).
- Vždy je vhodné si zapsat, pokud nějaká potravina způsobila dítěti obtíže, např. exantém v okolí pusinky. Není výjimečné, že se problémy objeví až po několikátém podání. Údaje, které si poznamenáte tvoří základ tzv. nutriční anamnézy a mohou být velmi důležité pro lékaře v případě výskytu alergie či intolerance u dítěte
- Na definitivním vyřazení určité potraviny z jídelníčku se vždy poraďte s lékařem (neindikujte sami, nemusí se jednat o alergii).
- Vegetariánská a veganská strava se jako vhodná výživa pro kojence nedoporučuje z důvodu nízkého obsahu železa a esenciálních mastných kyselin.
Okno příležitostí
Nejprve, než si řekneme kdy je správné zavedení lepku do stravy dítěte je třeba se seznámit s klíčovým termínem pro správný vývoj imunitního systému dítěte. Jedná se o tzv. OKNO PŘÍLEŽITOSTÍ, neboli imunitní okno. Nejlépe termínu porozumíte když si uvědomíte, jak zásadní význam má pro dítě setkání s možnými alergeny a navození přirozené tolerance k nim. K tomu ale nedochází samozřejmě, ale pouze, pokud se dítě s potenciálními seznámí ve správném věkovém období. Není vhodné, a bohužel mnoho maminek to stále dělá, oddalování seznámení dítěte s lepkem a dalšími možnými alergeny až na dobu po 1. roce věku. Tento názor přetrvává z dřívějších dob a neustále je předáván jako jakési lidové moudro. Věda ale již zásadně pokročila a přišla s novými doporučeními založenými na detailním zhodnocení mnoha klinických studií i praktických zkušeností pediatrů.
Není třeba dítěti podávat velká množství určité potraviny, naopak, k seznámení s potravinou stačí velmi malé množství, které dítěti naídneme. A kdy je dle současných vědeckých poznatků nejlepší období začít se zaváděním prvních příkrmů? Odborníci doporučují období mezi 17. a 26. týdnem věku (tedy mezi ukončeným 4. – 6. měsícem věku). V tomto věku nastává ideální čas pro seznámení dětského organismu, potažmo jeho imunitního systému se složkami výživy, na které si musí vytvořit toleranci a navodit trávicí mechanismy potřebné pro následný vhodný vývoj celkový vývoj a vývoj trávení. Správným postupem zavádění potenciálních alergenů do stravy dítěte minimalizujete riziko vzniku potravinové alergie.
Zavedení lepku (obiloviny)
Lepek obsahuje pšenice, žito, ječmen a oves. Lepek zavádíme do stravy postupně, v malých dávkách. Dle současných doporučeních ho zavádíme mezi ukončeným 4. – 6. měsícem věku. Nejvhodnější je současné kojení. Maminky mají často tendenci lepek zavést podáním pečiva, které je ale poměrně dosti slané. Podstatně vhodnější jsou kaše, výborné jsou např. kozí kaše. Zprvu podáváme bezlepkové druhy obilovin – k výběru máme rýži, kukuřici, pohanku nebo jáhly. Poté je možné zavést obiloviny s obsahem lepku, např. ovesnou kaši.
Další praktické rady k obilovinám:
Na domácí přípravu příkrmů se vyvarujeme netradičních druhů mouky (nopálová, lupinová) a využijeme klasické druhy, použít můžeme např. špaldovou nebo pohankovou mouku. Pokud dítěti chceme podávat pečivo, ideální je, když si ho doma připravíme, z důvodu vyššího obsahu soli v běžném pečivu. Celozrnné pečivo dítěti do jednoho roku nepodáváme, trávicí trakt kojence ještě není přípraven na větší příjem vlákniny. Její nadbytek by zbytečně zatěžoval trávení a způsoboval nadýmání.
První potrava dítěte - mléko
První potravou, se kterou se dítě setká je mateřské mléko. V případě, že kojení není z nějakého důvodu možné, přistupuje ke slovu náhradní výživa (umělé mléko) – v současné době si již můžeme vybrat, zda bude založena na bázi kravského či kozího mléka. Příkladem kvalitní náhradní dětské výživy je Naše mléko. Až do ukončeného 4. měsíce věku není vhodné zavádět do jídelníčku dítěte žádnou jinou složku výživy.
Kojencům do jídelníčku nikdy nezařazujeme neupravené, tedy surové kravské či jiné živočišné mléko – nýbrž podáváme speciálně připravené, vyvážené kojenecké mléko – počáteční (do 6ti měsíců - jen na doporučení lékaře v případě, že kojení není možné) nebo pokračovací (součást smíšené stravy kojence a batolete - až do 3 let věku). Je sice dražší, ale jeho složení je upreveno pro daný věk a má snížený obsah bílkovin a minerálů oproti surovému mléku, proto je šetrnější pro trávení dítěte a šetrné i z hlediska činnosti ledvin, kdy nedochází k jejich nadměrné zátěži jako při podání neupraveného kravského či jiného živočišného mléka. Fáma, že malému dítěti lze podat neupravené kravské, kozí či jiné živočišné mléko může být pro dítě velmi nebezpečná a zdravotně riziková!
Zelenina
Od ukončeného 4. měsíce je možné do jídelníčku dítěte začít postupně zařazovat jednotlivé druhy potravin. Jako první nemléčný příkrm je vhodná zelenina. Samozřejmostí by mělo být použití kvalitní zeleniny, pro ujištění jakosti je možné podávání s označením bio. Obvykle se začíná dušenou, mixovanou mrkví, ale je samozřejmě možné začít i jiným druhem zeleniny. Vhodná je např. dýně nebo cuketa. Nejdříve po 4 dnech je možné přidat další druh zeleniny (např. brokolice). Příprava je velmi jednoduchá. Zeleninu řádně omyjte, očistěte, pokrájejte a povařte v kojenecké vodě nebo v páře (např. brokolici je vhodnější připravit v páře, maminky často využívají pouze růžice, přitom středová část brokolice je bohatší na vitamín C). Zpočátku zeleninu mixujte, když si dítě zvykne na malé kousky, postačí zeleninu rozmačkat vidličkou, později je možné pokrájet na drobné kousky. Do hotového zeleninového příkrmu můžeme přidat malý kousek másla nebo pár kapek kvalitního oleje (např. lněného).
Příkrmy Doma připravené nebo kupované?
To je častý dotaz. V současné době přibývá maminek, které se snaží, aby dítě dostávalo skutečně co nejkvalitnější stravu – pokud ji sami připravují – mají pochopitelně nejlepší přehled o kvalitě a složení. Pokud je ovšem maminka časově limitovaná, neudělá chybu, když sáhne po kupovaném kvalitním zeleninovém příkrmu osvědčené značky. Ovocné přesnídávky volíme spíše bez cukru. Maminky se někdy ptají, proč je v kupovaném zeleninovém příkrmu přítomná rýže. S rýží dietní chybu neuděláte. Rýže je bezlepková a výrobce se tímto snaží dosáhnout lepší konzistence a snadnějšího krmení. Je dobře snášena (zaznamenáváme na ni v ČR minimum alergií) a doporučuje se od ukončeného 4. měsíce věku. V případě průjmu dítěte je možné podávat odvar z rýže či nemléčnou rýžovou kaši. Od ukončeného 4. měsíce můžeme rýži zařadit také v podobě mléčných kaší.
Maso
Teprve poté, co si Vaše dítě zvykne na zeleninové příkrmy, což trvá přibližně měsíc, ale může být individuální, zkuste přidávat uvařené, rozmixované, později jemně pokrájené maso. Zpočátku maso zařazujte pouze 1x týdně a postupně frekvenci zvyšujte. Maso se obvykle zařazuje k obědu. Postupně můžete zvyšovat porci masa v zeleninovém příkrmu, ve výsledku se doporučuje podávat maso až 6x týdně. Množství se však nemá přehánět, zpočátku opravdu postačí cca 20 g mixovaného masa (cca 1 lžička) rozmíchaného v zeleninovém příkrmu. Nejprve zavádíme do jídelníčku dítěte libové bílé maso. Důležité je, že maso musí být vždy dobře tepelně upravené (v opačném případě hrozí např. u kuřecího masa riziko salmonelózy). Červené maso zařazujte až následně. Nebojte se jídelníček obohatit o ryby (zejména mořské ryby jsou vynikajícím zdrojem vitamínu D a omega-3 nenasycených mastných kyselin). Maminky někdy mají z rybího masa obavu z důvodu možné alergie. I zde je potřeba říci, že výskyt alergie na ryby je u malých dětí velkou výjimkou - vyskytuje se až v pozdějším věku – až ve školním či vyšším věku). Vždy dítěti podáváme maso libové a zcela se vyhýbáme vnitřnostem a uzeninám, protože mají vysoký obsah dusičnanů, soli a tuku.
Ovoce
Ovoce se zavádí do stravy až poté, co si dítě zvykne na chuť zeleniny. Tento postup se doporučuje proto, že v opačném případě si dítě snadno zvykne na sladkou chuť ovoce a zeleninu může odmítat. Opět platí pravidlo zařazovat nové druhy postupně. Začínáme s ovocem naší podnební zóny – jablko, hruška, švestka. Pro malé děti doporučujeme zvážit bio kvalitu, ideálně pak domácí produkci - maminky si tak mohou být jisté jakostí a absencí nežádoucích aditiv a reziduí chemických látek.
Někdy mají maminky obavu zařadit malým dětem do jídelníčku sezónní ovoce (např. jahody, borůvky), již dopředu se obávají možné alergie. Tato obava však není příliš opodstatněná, protože u malých dětí je výskyt alergie na ovoce spíše výjimkou (opět platí, že se objevuje spíše u starších dětí a dospělých, navíc alergie může vzniknout i např. na zcela běžné jablko…). Alergie neznamená to, že se dítě začne po určitém ovoci více drbat. Chybou pak je, když maminka usoudí, že se jedná o alergii a dítěti dané ovoce z jídelníčku zcela vyloučí. Správně by v případě podezření na alergii mělo následovat vyšetření dítěte zkušeným alergologem. Ten buď maminku uklidní, že se skutečně o alergii nejedná a nebo naopak maminku poučí, jak má nadále postupovat. Takový je postup lege artis.
Vraťme se ale zpět k ovoci. Sezónní ovoce podat můžeme lisované, bez zrníček. Do jídelníčku malého dítěte pochopitelně zařadíme i banán, který dětem velmi chutná. Zařazení citrusových plodů, které jsou pro nás exotičtější se obvykle doporučuje až po 1. roce života – opět je to ale spíše obava před výskytem alergie – viz výše.
Ovoce můžeme dítěti podat rozmixované v mléku (pokračovací kojenecké výživě event. v rostlinném mléku – i to ale musíme zavádět do stravy samostatně a opatrně) a připravit mu tak výborné, ochucené mléko k svačině.
Mléčné příkrmy – kaše
Kaše jsou tradičním a správná zvoleným typem příkrmu pro dítě od 5. měsíce věku. Kaše se považují za ideální způsob, jak do jídelníčku dítěte zavést obiloviny. Zprvá se jedná o kaše bez lepku, mohou být nemléčné i mléčné - zde bych se přiklonila ke kaším z kozího mléka, které je velmi lehce stravitelné (kozí kaše). Bezlepkové druhy se mohou začít podávat od ukončeného 4. měsíce. Kaše velmi dobře zasytí, proto se často dávají zejména na noc. Po správně zvolené kaši dítě nebolí bříško a kvalitně spí. Začít můžete rýžovou nebo kukuřičnou kaší. Bezlepkové jsou rovněž jáhly a pohanka. Zpočátku nepodáváme kaše s obsahem lepku ani kaše celozrnné. Od ukončeného 6. měsíce můžeme začít podávat kaše ovesné a vícezrnné. Až od 1. roku věku dítěte je možné podávat amarant či quinoiu. Kaše můžeme dochutit ovocem, malým dětem mixovaným, ale není to potřeba. Obohatit můžeme malým kouskem másla nebo malou lžičkou lněného oleje. Některé děti mají rády kaše s dušenou zeleninou, např. mrkví či brokolicí.
Dítěti můžete podávat kozí kaše
Novou generací kaší s důrazem na posílení správných nutričních návyků jsou kaše na bázi kozího mléka. Jejich bonusem je snadná stravitelnost, vynikající snášenlivost, šetrnost vůči trávicímu traktu dítěte a kvalitní zdroj vitaminů, minerálů a plnohodnotných bílkovin. Kozí kaše vycházejí z přesvědčení, že kozí mléko je blíže mateřskému mléku a jako takové je vhodnější pro kojence a batolata než mléko kravské. Je stále více odborníků, co s tímto názorem souhlasí a preferuje pro děti kojenecké kozí mléko. Co se týká chuti kozích kaší, nemusí mít maminky obavu, protože malé děti nemají vyvinuté chuťové preference tak, jak je máme my, dospělí. Tudíž si na chuť kvalitního plnotučného kozího mléka snadno zvyknou. S Kozími kašemi je tak můžete vhodně směrovat ke zdravým chuťovým preferencím.
Cukr – sacharóza v jídelníčku dítěte versus jiné cukry
Čím déle je to možné, doporučuji striktně se vyhýbat bílému (stolnímu) cukru. Známe jej pod označením sacharóza, neboli řepný či třtinový cukr. To samé pochopitelně platí i pro cukr hnědý (nutričním přínosem se prakticky neliší od bílého cukru). Pro malé dítě je sacharóza zdrojem nadbytečné energie, (to nehovoříme o dětech s hyperaktivitou), navíc je pro malé dítě hůře stravitelná a při jejím trávení dochází ke zbytečným ztrátám vitamínů skupiny B. Podáváním sacharózy dítě nevhodně zvykáme na příliš sladkou chuť. Přitom dítěti plně postačí sladká chuť ovoce či mléčného cukru, laktózy. Pokud dítě předčasně neznámíme se sladkou chutí sacharózy, je velmi pravděpodobné, že se dítě pro něj nové chuti bude velmi aktivně dožadovat a začne odmítat neslazené pokrmy a nápoje. To je bohužel realita každého dne a vůbec není příznivá ze zdravotního hlediska. Jak víme, cukr má velmi blízko k epidemii obezity, se kterou v současnosti poměrně neúčinně bojujeme. Rozhodně není vhodné již od mala na tento neduh zakládat. Přislazování příkrmů a dětských nápojů klasickým bílým cukrem bych rozhodně nedoporučila. Naopak považuji za vhodné podávat dětem dostatek ovoce, které je díky obsahu ovocného cukru přirozeně sladké, navíc je zdrojem vlákniny a dodává dítěti tekutiny.
Zde pouze jedno upozornění - do 1. roku věku nepodáváme džusy, i po 1. roce věku dítěti 100% džusy vždy nezapomeneme naředit.
A ještě poznámka k mléku. Každé živočišné mléko obsahuje mléčný cukr, laktózu, proto je mírně sladké. Tento cukr má oproti sacharóze jen 20% sladivost, což je pro výživu dětí výhodné. Pokud tedy již chceme dítěti podávat sladký nápoj, pak jedině ten, který je vyroben na základě laktózy. Výrobkům se sacharózou se raději obloukem vyhněte a to i z důvodu, že laktóza nezpůsobuje kazivost zubů a i dětský trávicí trakt je na trávení laktózy optimálně nastaven.
Med a náhradní sladidla
Do 1. roku věku nepodávejte dítěti med a zcela se vyhněte náhradním sladidlům, vhodné nejsou ani koncentrované sirupy, např. agávový sirup a další.
Sůl
Omezení soli v jídelníčku malého dítěte je skutečně velmi zásadní, bylo zjištěno, že zvýšený přívod soli v jídelníčku u batolat vede k vyššímu výskytu vysokého krevního tlaku v dospělosti! Proto při vaření dětských příkrmů do 1. roku věku vůbec nesolíme. U dětí nad 1. rok věku používáme sůl výhradně na začátku přípravy (vaření, dušení), striktně se však vyhneme dosolování pokrmů na talíři. Je dobré si uvědomit, že příklady táhnou a jít v tomto dítěti příkladem.
Koření
Podobně, jako šetříme solí, šetříme i s kořením. Zcela se vyhneme dráždivému koření (pepř, čili), syrovému česneku a cibuli, naopak používat u starších dětí můžeme čerstvé zelené byliny (pažitka, petrželka), které zvyšují nutriční hodnotu pokrmu o vitamín C, minerály a enzymy. Přidáváme je až do hotových pokrmů, vařením bychom přišli o obsažené vitamíny. Použít můžeme také např. kmín při vaření brambor. Naopak striktně bychom se měli vyhnout veškerým konzervačním, aromatickým látkám, kupovanému kečupu, ale i hořčici (obsahuje nevhodné konzervanty).
Vejce, alergie na vaječné bílkoviny
Na vejce v dětské výživě nesmíme zapomenout. Je tomu již dlouho, co odborná veřejnost na základě nových poznatků zcela přehodnotila svůj pohled na vejce. Vhodná jsou vejce slepičí, zpestření představují vejce křepelčí. Nebojte se jich. Výborné jsou vejce "ze dvora", které jsou mnohem bohatější na vitamín D.
Od kdy vejce můžeme začít podávat? Celé vejce dítěti do 1 roku nepodáváme vůbec, bílek je potenciálním významným alergenem. Nicméně žloutek je doporučován pro své mimořádné složení 1x týdně k obědu, namísto masa. Dítěti tedy podáváme 6x týdně libové maso a 1x týdně žloutek, ten musí být vždy dobře uvařený.
Žloutek je velmi bohatý na lehce stravitelné, plnohodnotné bílkoviny, dále na vitamíny a minerály. Z tuků obsahuje nutričně velmi přínosný lecitin a rovněž velmi diskutovaný cholesterol. Jaký je současný pohled na cholestrol? Víte, že dříve se vejce z hlediska bohatého zdroje cholesterolu zatracovala a jejich přívod se velmi pečlivě hlídal. Přitom cholesterol je lidské tělo nezbytný, potřebujeme je k celé řadě metabolických procesů, tvorby buněčných membrán, hormonů i tvorby vitamínu D. Navíc, pokud tělo nezíská potravou dostatek cholesterolu, má schopnost si ho vyrobit, hovoříme o tzv. endogenní syntéze cholesterolu. Jak tedy na žloutek nahlížíme? Tušíte správně, nahlížíme na něj jako na na vhodnou součást dětského jídelníčku, platí pravidlo podávání 1x týdně, ale již od 1. roku věku můžeme podávat až dva žloutky týdně. Bílek do 1 roku věku do jídelníčku dítěte nezařazujeme! Přestože je vejce biologicky cennou potravinou, může na něj vzniknout alergie a ta se častěji týká bílkovin bílku, proto je zde na místě větší opatrnost.
Jak častá je alergie na bílek? Po alergii na bílkovinu kravského mléka se jedná o druhou nejčastější příčinu alergií kojenců a batolat vůbec. Zejména, pokud má dítě v kojeneckém věku atopický ekzém, může (ale také nemusí) být souvislost s alergií na vejce. Je důležité si ale uvědomit, že příčinou alergie mohou být jak bílkoviny bílku, tak ale i bílkoviny žloutku! Proto buďme v případě vejce obezřetní a v případě výskytu obtíží ihned informujte dětského lékaře, následně musí proběhnout vyšetření u alergologa! Nebojte, následná dietní opatření však obvykle nejsou celoživotní, podobně jako u alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) má i tato alergie obvykle přechodný charakter. Podceňovat ji u dětí však rozhodně nesmíme. U dospělých je tento typ alergie podstatně méně častý než u dětí.
Mléko ve výživě dětí podrobněji
Co je vlastně méko? Definice zní: "Mléko je produkt mléčných žlaz samic savců v laktaci." V našich kulturách tvoří mléko a mléčné výrobky nedílnou součást našeho jídelníčku, na rozdíl např. od Asie.
Na rozdíl od komunistické éry nyní máme možnost nakupovat kvalitní mléko a mléčné výrobky a nemusíme se již omezovat pouze na plošně nejvíce produkované mléko kravské, ale jídelníček nám mohou zajímavě zpestřit mléka jiných živočišných druhů. Mléko kobylí či velbloudí je u nás spíše nedostupnou raritou, ale běžně se u nás dá zakoupit mléko kozí či ovčí. Spektrum výhod těchto druhů mlék nám dává za pravdu, že děláme správně, když si za ně připlatíme a zařazujeme je do našeho jídelníčku. Výhodnější je vybírat mléko plnotučné.
Mléčné výrobky
Mléčné výrobky bezpochyby do dětské výživy patří. V současné době máme tu výhodu, že můžeme zakoupit mléčné výrobky nejen z kravského, ale také z kozího či ovčího mléka. Začínáme s plnotučným bílým jogurtem. Podávat ho začínáme od ukončeného 7. – 8. měsíce věku. Volíme pochopitelně jogurt neslazený. Pozor, podávání smetanových krémů není vhodné. Tvaroh se kvůli vysokému obsahu bílkovin v prvním roce věku nedoporučuje vůbec. Pro jeho vysokou nutriční hodnotu, představte si jako vysokou koncentraci bílkovin a minerálů, ho podáváme až starším dětem. Velmi se přimlouvám za výrobu domácích tvarohových pochoutek namísto kupovaných smetanových krémů.
pár poznámek k přechodu z kojení na komplementární výživu
Pro novorozence a kojence je nejvhodnější mléko mateřské. Pouze v případě, že kojení není možné se přistupuje k náhradní mléčné výživě, kterou indikuje lékař či jiný pracovník odpovídajícím způsobem vzdělaný v oblasti výživy dětí. V prvních měsících života je v případě náhradní výživy dítěti podáváno tzv. mléko počáteční, které tvoří výhradní výživu kojence. Následně na toto mléko navazuje mléko pokračovací, která tvoří součást vyvážené, smíšené stravy dítěte. V současnosti se vyrábí již velmi kvalitní náhradní mléka, k dispozici jsou nově i mléka na bázi kozího mléka, které je blíže mateřskému mléku a očekává se od něj více benefitů pro dítě.
Zpět ale ke kojení. O jeho přínosech pro zdraví dítěte není třeba pochybovat. Navíc, kojení je přínosné i pro matku a posílení vzájemné pozitivní vazby mezi matkou a dítětem. Výlučné kojení je vhodné do 6. měsíce života. Nadále pak mateřské mléko tvoří důležitou součást jídelníčku dítěte, nejedná se však již o výlučné kojení a ke slovu přistupují první příkrmy. Nastává období, kdy se kojení chýlí ke konci, tato doba je velmi individální, někdy toto období nemusí být vůbec snadné pro oba zúčastněné. Pokud matka chce ukončit kojení, měla by dítě postupně uvyknout na pokračovací mléko, které je pro dítě vhodné až do 3 let. Zpočátku může mít dítě problém s jinou chutí mléka a může ho odmítat, rovněž hraje roli i samotné sání mateřského mléka z prsu matky, které dítě velmi uklidňuje. Co bychom však dítěti neměli po ukončení kojení podávat, je klasické mléko ze supermarketu, které pijeme my, věkově starší. Pro dítě však není vhodné ani podávání odtučněného mléka, které maminky někdy volí, z důvodu absence pro dítě nezbytných vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K). Pokud dítě náhradní mléčnou výživu odmítne, je třeba velmi dbát na zařazení dostatečného množství vhodných druhů mléčných výrobků.
psychomotorická zralost dítěte
Obecně platí, že přibližně od 9. měsíce věku je dítě psychomotoricky schopné přijímat jinou, než kašovitou stravu. Období dostatečné psychomotorické zralosti je však velmi individuální, proto platí, že dítěti podáváme pokrmy vždy pod dozorem. V tomto věku již zařazujeme do připravované stravy dítěte malé kousky (např. drobně pokrájené maso) a tím podporujeme u dítěte schopnost kousat a žvýkat. Do ruky již v tomto věku můžeme dítěti zkusit podat také kousek syrové zeleniny či ovoce.
Připravila: Bc. Iva Šmrhová, výživová poradkyně a členka Společnosti pro výživu